K modelu socialistické společnosti KSČM pro 21. stoleti
Bude zachován komunistický charakter strany?
Z
prípravy socialistické perspektivy pro VII. sjezd KSČM byli záměrně vyloučeni
ti, kteří trvají na zachování komunistického charakteru strany a brání její
přeměně v tuctovou parlamentní nebo dokonce pouze volební stranu, schopnou
zaujmout místo doprava se posunující sociální demokracie.
Způsob prezentace materiálů zřejmě počítá s tím, že to lidé stejně číst nebudou, že při třestuhodném zanedbání ideologické práce ve straně se v tom nevyznají, a materiál a jeho falešnou koncepci se podaří snadno protlačit ke schválení. Členská základna často podléhá tomu, co se jí předkládá. Teprve poslední nepříjemné události - od neúspěchu ve volbách po materiální hrozbu činnosti strany - ji uvádějí do pohybu.
Očekává se, že otevření problematiky se bude čelit demagogickou obavou o zdanlivou jednotu strany. Že ti, kteří odkrývají, mírně řečeno, nezdravé poměry ve strane, budou obviňováni z jejího ohrožení. Zatímco skutečné nebezpečí pro stranu a ohrožení její zásadové jednoty představují ti, kteří se ji pokoušejí sociálnědemokraticky „modernizovať'. Přitom jde o daleko víc. Nedokáže-li vedení strany jasně, zřetelně a vyhraněné bojovat proti vychvalované pseudodemokracii, hrozí nebezpečí, že zmatené a zmanipulované masy podlehnou fašizující a fašistické demagogii s mnohem hrůznějšími důsledky než v minulosti.
Ve zdanlivě podružném sporu o jakýsi materiál jde ve skutečnosti o zásadní věc: o zápas o charakter strany, o zachování její komunistické identity.
V přípravě k VII sjezdu KSČM byly předloženy dva materiály. První (viz Alternativy, prosinec 2006) s jasně vyjádřenou falešnou koncepcí, která spolu s některými publikovanými názory vyvolala takový odpor, že se ozvalo i volání po zrušení Tapu. Druhý - překvapivě rozeslaný těsně před dnešním zasedáním, který měl zřejmě napravit nepříznivý dojem prvního materiálu. Je formulován mnohem obratněji, takže mohl mnohé lidi oklamat, přestože se od prvního v zásade neliší.
Predkládaná koncepce „modelu" je falešná.
1. Nejde cestou objektivního vědeckého zkoumání. Vymyslí si „nový" socialismus podle subjektivistických představ a přání, jako by bylo socialismus možné libovolně „zavést".
2. Nerozlišuje obecnou, obecně závažnou podstatu socialismu, která je - jako podstata všeho, i kapitalismu - jedna, s množstvím možných zvláštních a jediněčných projevů oné podstaty v závislosti na různých místních a časových podmínkách. Odtud naprosto falešné mluvení o modelech v množném čísle.
3. Je neschopná podat objektívní hodnocení nesmírně složité minulosti.
4. Výsledkem je nevědecký konglomerát chatrné zastřešovaný falešnou koncepcí, zřetelnou daleko jasněji některých čelných funkcionářů v jejich veřejných vystoupeních.
Stavím-li se odmítavě k předloženému materiálu, nemíním znevažovat poctivé úsilí členů řešitelských týmů, v jejichž příspěvcích se najde mnoho otázek, které si zaslouží pozornost a využití.
PhDr. Jiři Horák, CSc, Praha
(Z vystoupení na aktívu ÚV KSČM k přípravě socialistické perspektivy pro VII. sjezd KSČM, 17. 3. 2007)
Dialog č. 231, červen 2007