Historie Dne žen, jak se mu zpočátku říkalo, začala ale už v roce 1907, kdy na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu vystoupila rakouská delegátka s myšlenkou, že by se ženy měly v určitý den v roce veřejně scházet a žádat volební právo. Až o tři roky později, v roce 1910 na II. mezinárodní konferenci žen – socialistek v Kodani navrhla Klára Zetkinová, aby se ženy v příštím roce v různých zemích Evropy v určitý den sešly a požadovaly volební právo. Poprvé se takto ženy sešly v roce 1911 v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku, v Americe. Bylo požadováno právo na práci a na odborný výcvik a skoncování s diskriminací.
  Nepokoje v Rusku, únorová revoluce a abdikace cara, umožnila ruským ženám poprvé slavit MDŽ 8. března 1917 na památku ženských nepokojů proti válce a bídě v Petrohradě. Prozatímní vláda, která poté nastoupila, zaručila ženám volební právo. V. I. Lenin poté prohlásil 8. březen za oficiální svátek "na oslavu heroické práce žen“. Dnes jde o celosvětovou manifestaci za odstranění diskriminace žen a za jejich rovná práva. Slaví se v celé Evropě, Americe i Austrálii. Dokonce i v Česku a Slovensku se v poslední době pomalu přestává ve masmédiích se zesměšňováním tohoto svátku, který si doposavad připomínali jen komunisté, anarchisté a levicově zaměření občané.
Dokonce v roce 2001 v Poselství generálního tajemníka OSN u příležitosti MDŽ je zdůrazněn, mimo jiné i stálý požadavek rovnoprávnosti a byl dokonce označen jako současný nejpalčivější problém, na který upozornila i Rada bezpečnosti OSN, když zahájila debatu na téma ženy, mír a bezpečnost.. Ke zlepšení této situace nestačí pouze zákony, ale je nutná změna v myšlení celé společnosti. A ta bude možná jen v novém uspořádání společnosti – socialismu!
  Naše soudružky obdržely blahopřání k MDŽ z mnoha bratrských stran a komunistických intencionálních skupin např. MLPD, CARC, MIM, CAMPO IMPERIALISTA …