V DIALOGU… SVÍTÁ?

 

  Opravdu, zdá se, že konečně v časopisu Dialog, otázky, odpovědi, (dále jen Dialog…) začalo svítat. Svítání se zatím prodírá malou škvírečkou, ale rozbřesk se v čísle 226, z ledna 2007, ke čtenářské obci skutečně protlačil. Posuďte se mnou: Redakce, nevíme za jakých okolností, z tohoto čísla zcela vytlačila texty J.Fojtíka, vůbec největšího revizionisty, v Čechách žijícího, který v minulosti ideově Dialog ovládal a při tom vždy svými texty Dialog… téměř zaplevelil. To, samo o sobě, jak říká česká fráze, je dostatečným důvodem k vypálení tři sta šedesáti šesti dělostřeleckých salv, k uctění činů redakce Dialogu… Kromě toho, soudruh Ing. Z.Novotný, předseda Republikové redakční rady Dialogu…, (dále jen RRR Dialogu…), vystoupil s článkem Zemědělská politika KSČ při budování socializmus, který je také, zdá se, obratem k bolševické politice Dialogu… Mimo to, v Dialogu… č.226 se po sedmnácti letech jeho provozu, konečně vyskytly i dopisy. Jak k těmto radostným změnám došlo?

  Na poslední RRR Dialogu… jsme se trochu kritizovali; padla tam i poznámka: „Za dobu sedmnáctileté činnosti Dialogu…, jsme se v něm nesetkali ani s jedním dialogem, ani s jednou otázkou; tím, pochopitelně, jsme v něm nemohli najít ani jednu odpověď“ A teď, představte si, je tam takových článků hned několik. Jaksi jednostranně, ale z plného srdce podporují boj KSM o přežití; vedle toho, s nasazením kritizují postoje a výroky pana Dolejše a pana Ransdorfa.
  Po pravdě řečeno, o bolševizmus v těchto příspěvcích nejde; zatím jen kritizují a nedovolávají se roz-hodných opatřeních, která by vedla ke konkrétním činům, zaměřených na likvidaci zcela nežádoucího stavu V KSČM. Osamocen zůstal „Čtenář Dialogu z Prahy 4“, který v závěru svého příspěvku, prohlásil: „Je nezbytné postavit se proti…, dokud je čas. S lidmi, jako je Dolejš, nelze být v jedné straně.“ Ano, správně to uvedl tento čtenář! Ale Dialog… zůstává pozadu za takovým čtenářem! Mlčí, nepodporuje ho, nerozvíjí jeho stanoviska do konkrétních postojů. A to je stále velmi špatné znamení. Vždyť komunistický list, má-li být opravdu komunis-tický, musí komunisty organizovat. To je zcela nezbytné právě v daných podmínkách, kdy KSČM jako strana (a nejen vedení KSČM), jde vysloveně protikomunistickou cestou – neorganizuje proletariát do akcí, právě pro něho typických.
  Ale! Hned na první stránce Dialogu… č.226, má čtenář příležitost se opět řádně roznítit. Tam začíná obsáhlý článek pana JUDr.V.Jumra; jde o jeho diskusní vystoupení na pražské konferenci, pořádané některými složkami KSČM. Proč ho tam redakce Dialogu… vložila? Vždyť dobře ví, že pan Jumr pochází ze samého stře-du vedení KSČM, že zcela vyhraněně patří k politice KSČM, zaměřené protikomunisticky; že sám pan Jumr, velmi dobře ovládající práci s českým jazykem, vyniká nad ostatními právě tím, že politiku, ve své koncepci deformuje do dějepisu, ze kterého si vybírá jen to co není podstatné pro ideové a třídní vědomí prostého čtenáře. Tak například. V „Závěru“ svého článku – vystoupení, uvádí pan Jumr mimo jiné: „Svět socializmu… dal všechny své síly, všechen svůj potenciál do zápasu o cíl nejušlechtilejší – o všeobecné a úplné odzbrojení jako jediný a jedinečný předpoklad pro trvalou likvidaci nebezpečí nových válečných požárů…“ O tom, že svět socia-lizmu, řízený revizionizmem, zradil leninskou koncepci ve všech základních ohledech, se pan Jumr ani nezmínil; a zmínit se mohl. Veden jen přátelskými ohledy, jsem v nedávné minulosti vstoupil do podvědomí pana Jumra. V té souvislosti jsem mu dal text Cesta zrady, ve kterém se v dost podstatných podrobnostech zrada revizioni-zmu specifikuje. Pan Jumr na to odpověděl nepřátelstvím ke mně, to na jedné, nepodstatně straně, a ignorant-stvím stanovisek klasiků, na straně druhé, té závažné, neomluvitelné; posuďte se mnou stanoviska klasika z nejzávažnějších; o něm a o míru za panství buržoazie, se v Cestě zrady říká:
  = … XX.sjezd KSSS věnoval mnoho pozornosti leninskému míru – v těžkých rozporech s Leninovými stanovisky byla tato zanícená snaha charakterizována jako leninská i když na prvý pohled byla zcela neperspek-tivní, zcestná, jen glorifikující buržoazii, která ve své zásadní koncepci nenáviděla socialismus a pro jeho poráž-ku byla ochotna přinést jakoukoliv přechodnou oběť…
Zde připomenu jméno Lenina, ten o míru pojednával mnohokrát…; XX.sjezd KSSS se měl kde učit, ale šel proti Leninovi… bál se však vzpoury ortodoxních komunistů a proto je uspával Leninovým jménem; haneb-né, posuďte mírovou koncepci XX.sjezd KSSS, zatím s jedním stanoviskem V.I.Lenina:
„Jednou z forem balamucení dělnické třídy je pacifizmus a abstraktní hlásání míru. Za kapitalismu, a zvláště v jeho imperialistickém stadiu, jsou války nevyhnutelné…. Propaganda míru musí být provázena výzvou k revolučním akcím mas, jinak rozsévá iluze, demoralizuje proletariát vštěpováním víry v humánnost buržoazie a dělá z něho hračku v rukou tajné diplomacie… Hluboce chybná je zvláště myšlenka, že je možný tak zvaný demo-kratický mír bez řady revolucí."= (V.I.Lenin, Spisy, sv.21, str.158).
  Takže, v projevu a později v článku, uveřejněném v Dialogu…, nepraktikoval pan Jumr chybu, ale žhářství; vždyť věděl nebo měl vědět z textu, který jsem mu dal, o válkách, Leninem i praxí imperializmu speci-fikovaných; ale on zůstal revizionistou i po sedmnácti letech od přirozeného, protože zákonitého pádu revizioni-zmu. A Dialog…, snad již polepšený Dialog…, pana Jumra, stále revizionisticky „orientovaného“, odhodlaně a srdečně publikuje.
  Mimo to, v „Tribuně čtenářů“ Dialogu 226, je dopis historika M.Dosoudila, uvedený pod nadpisem: Útok na Gottwalda je útokem na politiku KSČ a v něm text: „… a Dr.Prokop Drtina, (politik a osobní tajemník prezidenta Beneše 1939-1945 v emigraci v Londýně, hlasatel /Pavel Svatý/ čs.rozhlasu v Londýně, 1945-1948 ministr spravedlnosti, který rehabilitoval kolaboranty s Němci. V únoru 1948 jeden z předních účastníků pokusu a reakční puč – pozn.red.): ‚Myslím, že je opravdovým úspěchem pro náš stát, že v tuto chvíli stojí na místě předsedy naší nejsilnější politické strany muž s tímto reálným smyslem, K.Gottwald.‘“ A jsme zase u pana J.Fojtíka a jeho mnohokrát opakované glorifikace Churchilla, na pozadí J.V.Stalina? Jsou komunisté, kterým Dialog… nedá šanci, ale buržoazní velikány publikuje; pochopitelně, tak je glorifikuje, přímo s nasazením! Po-divuhodné!
  Poslední poznámečka. Dialog… č.226 začíná pozdravy k novému roku. V této rubrice, na prvém místě, jmenuje N.A.Andrejevovou. Tedy, ona má spojení na Dialog… Jistě i Dialog má spojení na N.A.Andrejevovou. A přece se N.A.Andrejevová, žena výrazné bolševické orientace, mnoho let nedostala na stránky Dialogu…!!! Jak si to vysvětlit?
S nadějí věřím v sílu i účinnost kritiky a zůstávám s pozdravem
„Čest práci!“

J. Sedlák