Foto-zpravodajství Československé revoluční tiskové agentury (ČRTA) ze
slavnosti levicového tisku
Wojtoň
Ostrava, 17. 9. 2005
Galerie ke
článku ZDE
>>>
Jako každý rok proběhla i letos v lesoparku Benátky v Ostravě–Nové Vsi slavnost
levicového tisku. Pochmurné sobotní odpoledne neodradilo několik set účastníků
od účasti na akci, která měla být oslavou poctivé práce komunistických novinářů
a zároveň příležitosti, kdy se novináři setkávají a diskutují se svými čtenáři.
Bohužel letošní oslavy se příliš nevyvedly.
Ve čtrnáct hodin napochodovalo na ničím neozdobené podium, které nezdobily ani
smířlivé symboly KSČM 13. stranických apoštolů z Moravy (14. byl přestavitel
samosprávy z Ostravy–Nové vsi), aby si vyslechlo jen českou část československé
státní hymny. S hlavním projevem vystoupil místopředseda ÚV KSČM Karel Klimša.
Kdo očekával v těchto pro KSČM kritických dnech podrobnou analýzu vzniklé
situace, byl nutně Klimšovým planým a nicneříkajícím projevem zklamán. Člověk,
který vypracoval pro předsedu ÚV KSČM zprávu, která posloužila pučistům z pátku
9. září 2005 k vyvolaní stranické krize a přinutila Grebeníčka k rezignaci,
se ke vzniklé situaci téměř nevyjádřil. Aby oživil svůj projev se Klimša zmínil
o tom, že se před čtrnácti dny vrátil z Kuby, kde objevil obrovské nadšení pro
obranu revoluce, kterou srovnával a dával do protikladu s chabou obranou
socialismu v zemích Varšavské smlouvy. Bohužel, zapomněl však dodat, že zklamali
hlavně funkcionáři a novináři z těchto zemí a později ničím se nepoučeni, tak
chovali a chovají i tzv. noví funkcionáři a převážná část tzv. komunistických
novinářů. Po téměř patnácti minutách, skonči svůj projev, bez nadšeného potlesku
a bez valného zájmu přítomných ostravských občanů. Ani závěrečná Internacionála
nemohla napravit trapný dojem, který zanechal v posluchačích Klimšův projev.
Po oficiální části, se delegace moravských představitelů KSČM na hodnou chvíli
ukryla za podiem. Skupinky informací lačných ostravských občanů je však objevily
a začal kolotoč nepříjemných otázek a vyhýbavých odpovědí. Situaci měl uklidnit
ostravský bard, zpěvák – komunista Statis Prusalis. Jeho vždy rozesmátá a
vlídná tvář byla dnes zachmuřená jako tmavá mračna na ostravské obloze.
Tentokráte nervózní a znepokojený Statis rozechvělým posluchačům oznamuje, že
dnes zazpívá jen dvě písně, které složil v těchto dnech o komunistech a pro
komunisty. Mírně ochraptělým hlasem, jen za doprovodu kytary, česko-řecký
Viktor Jara se snaží roztleskat ostravské publikum. Je zřejmé, že posluchači
příliš nepochopili o co Statisovi jde. Po slabém potlesku, Statis odkládá
kytaru, vytáhne třesoucí se rukou papír, uchopuje mikrofon a zkoprnělým
posluchačům oznamuje, že ví , že, dnes by měl být veselý, ale je smutný, smutný
z toho jak se v těchto pro stranu kritických dnech zachovali komunističtí
novináři a nejen oni. Stovky párů lidských očí se zvídavě a zároveň tázavě dívá
na své přestavitele. A Statis čte dál neúprosně svou obžalobu těch, kterým
věřil, těch pro které tolik nezištně pracoval. Ticho, které nastalo, když
skončil bylo téměř absolutní. Potlesk, napřed slabounký, později sílící,
přerušuje Statis svým rychlým odchodem ze scény. Skoro nikdo se s ním neloučí,
jen pár odvážných mu podává ruku, pár chlapských plácnutí po ramennou a
ostravský bard s kytarou v ruce mizí. Pořadatelé se snaží zachránit vzniklou a
nečekanou situaci povoláním harmonikáře, který ostravskými lidovkami zachraňuje
situaci. Dnes Statis svůj boj o své ostravské publikum nevyhrál. Ale zítra ráno,
když se to těm tvrdým chlapům a ženám, rozleží v hlavě a pochopí co jim chtěl
Statis říci, se zastydí a…?!!!
Foto
ČRTA, Radan
Galerie ke
článku ZDE
>>>